esk silnice
Historicky vznamn komunikace, star obchodn stezka prochzejc z ech do Saska. Ve sv dob tvoila i hranici poles dvou sousednch panstv: Clary-Aldringen a Kinskch. Z tto doby pochz i nkolik starch hraninch znamen a letopot na okolnch skalch.
Divok soutska
Psobiv prodn partie zk soutsky eky Kamenice, sten pstupn jen pevozem na pramicch. Flora i fauna je obdobn jako v Edmundov soutsce. Pro jzdu na pramicch a p turistiku byla soutska upravena v roce 1898 zsluhou Horskho spolku pro esk vcarsko a knete Edmunda Clary-Aldringena.
Dolsk mln
Poprv doloen r. 1515 jako mln o tech kolech (jedno pohnlo pilu, dv mlec zazen). Znovu vystavn i s budovou pekrny r. 1727. Pi nedostatku vody slouil i jako sladovn mln pro bynoveck pivovar. Roku 1814 doplnn o budovu palrny. Koncem 19. stolet zde konila trasa pramic Ferdinandovi soutsky, tehdy dolo k vybudovn vepny. Nkolik let zde sdlila finann str. Po roce 1945 oputn, dnes pouze romantick zcenina.
Edmundova (Tich) soutska
Pat k nejcennjm a nejzajmavjm stem eskho vcarska. Je pojmenovan po kneti Edmundu Clary-Aldringenovi. V hluboce zaznut soutsce ky Kamenice s vysokmi pskovcovmi stnami lze velmi nzorn pozorovat tzv. zvrat vegetanch stup, kter se uplatuje v dsledku klimatick inverze. Tzn., e v dsledku hromadn studenho vzduchu rostou na dn soutsky v nadmosk ve okolo pouhch 150 m chladnomilin druhy, nap. violka dvoukvt, vranec jedlov nebo pek objmav, kter jinak nachzme v horskch, pp. podhorskch polohch. Na hranch pskovcovch stn se vyskytuje rojovnk bahenn, charakteristick druh eskosaskho vcarska. K typickm obyvatelm soutsky pat tak ledek n, skorec vodn, konipas horsk, p ern, netopr vodn, vzcn t vydra n. Z bezobratlch ivoich se zde vyskytuj druhy charakteristick pro horsk a inverzn polohy. st rokle je pstupn pouze jzdou na pramicch, jejich provoz byl zahjen r. 1890.
Falkentejn
Na skalnm ostrohu SV od Jetichovic nad Haovm dolem stval pomrn velk hrad Falkentejn, zaloen koncem 13. stolet Michalovci. Zatkem 15. stolet koupil hrad s celm eskokamenickm panstvm Hynek Berka z Dub. Roku 1428 peel hrad s celm zbom prodejem na Zikmunda z Vartenberka. V tto dob sdlil na hrad znm hejtman Mike Blekta. Koncem 15. stolet hrad zanikl. Roku 1852 dala knna Vilemna Kinsk upravit pstup ke hradu a cel prostor pro turistiku. Dnes je objekt obtn pstupn.
Gabrielina stezka
Tradin promendn cesta spojujc Pravickou brnu s Mezn Loukou. Byla pojmenovna nejsp podle sestry knete Edmunda Claryho-Aldringena, prkopnka zdej turistiky.
Hofberg (prodn pamtka)
Druhov bohat louka s teplomilnou flrou a porosty vesu obecnho na vchozech pskovcovch skalek na bo Dvorskho vrchu (Hofberg) u Vysok Lpy. Z nezalesnnho nvr je kruhov rozhled na esk vcarsko (Pravick brna, Rovsk vrch), stolov hory Saskho vcarska, esk stedoho a Luick hory.
Hensko
Obec vznikl na mst obchodnho pstavu a skladi deva. Od 19. stolet se stala centrem turistiky, je vchozm mstem k vletm do soutsek ky Kamenice, na Pravickou brnu, do dol Such Kamenice nebo peshraninm pvozem do dol Labe na esk i sask stran. V obci jsou dodnes patrn tzv. Parkov pravy s vyhldkami. Tato phranin ves pedstavuje zvltn typ doln zstavby bez zemdlsk pdy. Na prav stran eln stny hotelu Labe jsou umstny letopoty udvaj hladinu vody pi povodnch mench od 19. stolet. V obci se nachz kostel sv. Jana Nepomuckho z 80. let 18. stolet a socha stejnho svtce. Pi silnici na Janov ve skle vytesna skaln Hiebelova kaple.
Jetichovice
Tradin turistick a lebn stedisko pod zceninou hradu Falkentejn. V obci se nachz pozdn barokn kostel sv. Jana Nepomuckho z roku 1752 a ada roubench a hrzdnch staveb. Objekty jsou vyuvny pedevm jako rekrean chaty, penziony a restaurace. Vchoz msta pro turistiku a horolezectv.
Kaon Labe
Pat k nejcennjm stem CHKO Labsk pskovce. eka Labe vytv svou erozn innost v kdovch sedimentech a 300 m hlubok kaon - nejmohutnj pskovcov kaon v Evrop - a v jeho spodn st odkryla star krystalinick podlo. Kaon Labe pedstavuje stanovit pro adu ohroench, chrnnch a vzcnch druh. Na trkopskovch nplavech eky se dosud vyskytuje drobnokvt poben (posledn nalezit v R, kriticky ohroen druh), na labsk behy se po mnoha desetiletch vrtil bobr evropsk (kriticky ohroen druh). V kaonu hnzd mj. sokol sthovav, vr velk, moudivlek lun a pisk obecn. Zejmna na pravm behu Labe se zachovaly rozshl porosty pirozench les, od lunho lesa na bezch pes buiny na svazch kaonu po reliktn bory na hranch pskovcovch stn. Uniktn krajinsk hodnota zem je patrn zejmna z vyhldek nad kaonem (Belvedr u Labsk Strn, Rov heben). Kaonem prochz mezinrodn eleznice a silnice. V souasn dob je prodovdn a krajinsk hodnota kaonu ohroena plnovanou vstavbou vodnho stupn v Prostedm lebu.
Mal Pravick brna
Men obdobu znm Pravick brny nalezneme v Jetichovickch stnch. Je vzdlena 2 km severn od Vysok Lpy a pestoe nedosahuje tak monumentlnch rozmr (je pouze 2,3 m vysok a 3,3 m irok, e oblouku 1 - 1,5 m), jde o dal jedinen pklad perforace pskovcovch skal na zem Nrodnho parku esk vcarsko.